Čestná jednotka České obce sokolské
info@sokolskastraz.cz

O nás

Kdo jsme

Sokolská stráž je čestnou jednotkou České obce sokolské. Mezi její hlavní úkoly patří organizace, zabezpečení a provádění slavnostních, pietních a smutečních aktů, dále sokolských průvodů a slavností. K činnosti Sokolské stráže neodmyslitelně patří výuka pořadové přípravy pro krojované sokoly. Sokolská stráž sdružuje krojované sokoly napříč republikou a pečuje o zachování sokolství jako součásti českého kulturního dědictví.

Současná Sokolská stráž byla založena 5. 12. 2014 u příležitosti 96. výročí Hradní stráže na Pražském hradě, kde byl velitelem Hradní stráže slavnostně dekorován prapor, který věnoval sokolstvu Dr. Edvard Beneš.

Historie

Dne 28. října 1918, v den, kdy se rodil samostatný stát Čechů a Slováků, chyběly vznikající republice mocenské opory, především armáda. Přitom bylo nezbytné zabránit případnému chaosu. Řešení se našlo záhy. Rozpad Rakouska – Uherska v posledních dnech války zastihl připravené představitele nejvýznamnější spolkové organizace našich dějin, České obce sokolské.

Již v září 1918 se sokolové radili o nutnosti vytvořit novému státu dočasné mocenské složky nahrazující armádu a policii. Dne 28. října rozhodlo vedení České obce sokolské, že zformuje pod vrchním velením náčelníka br. Jindřicha Vaníčka takzvané Národní stráže. Pomoci sokolů bylo vskutku zapotřebí. Česká obec sokolská také „propůjčila“ strážím svoji organizaci od předsednictva přes župy až po jednoty. Rovněž jejich veliteli v regionech a místech se stali většinou starostové a náčelníci sokolských žup a jednot. V památný den se předsednictvo České obce sokolské obrátilo na své členstvo s tímto provoláním: „Stojíme na prahu nových dějin! Nuž bratří, vynášíme svůj starý prapor, zdvíháme jej nad našimi hlavami a voláme rozptýlené houfce sokolské pod jeho jasné barvy. Zahajujeme zdaru a prospěchu všeho národa československého.“

Národní stráže se podílely na odzbrojení vojenských jednotek složených z rakouských, maďarských a rumunských vojáků, které se nacházely v říjnu 1918 v Čechách a na Moravě. Dále zajistily a střežily sklady potravin, zboží a surovin, zbrojnice, průmyslové objekty, nádraží, železnice, komunikace, hlídaly kláštery, zámky, obrazárny, knihovny a archivy, aby nedošlo ke ztrátám na kulturním dědictví a vývozu vzácných uměleckých předmětů ze země. Pořádek zajišťovaly do počátku prosince, kdy jejich úkoly postupně přebíraly vojenské a policejní jednotky.

Sokolská stráž na Hradě pražském

Sokolové vstoupili do dějin rodícího se státu mimo jiné i převzetím čestné úlohy stráže Pražského hradu a položili tak základ dnešní Hradní stráži. Pražský hrad střežili spolu se členy České obce střelecké a dobrovolníky z řad studentů. Ráno 29. října dorazilo na Hrad dvacet šest sokolů z jednoty Sokol Hradčany a osm členů České obce střelecké z Vršovic. Téhož dne převzali sokolové kasárna Svatého Jiří na Jiřském náměstí Pražského hradu. Výzbroj se jim podařilo získat po dlouhém vyjednávání od střežících vojáků 2. pluku tyrolských císařských myslivců, kteří opustili Hrad teprve 31. října. Ve skladech se po jejich odchodu našlo mimo jiné 400 ručních granátů, 30 000 puškových nábojů, ale i plynové masky nebo zimní vybavení včetně lyží

Sokolská stráž sestávala z 34 mužů Sokola Hradčany, kteří se střídali ve čtyřiadvacetihodinových službách. V listopadu se sokolové rovněž ujali pořadatelské služby v nově ustaveném Národním shromáždění a dohlíželi jak na průběh volby prvního československého prezidenta, tak na skládání prezidentského slibu a bezpečný průjezd Prahou po příjezdu T. G. Masaryka do vlasti. Ukončením činnosti Národních stráží však úlohy sokolů při zajišťování státní moci ani v nejmenším neskončily, čekaly je především boje o hranice nového státu na Slovensku.

Zdroj: Stráž na Hradě pražském, VHÚ

Organizační struktura

  • Předsednictvo Vzdělavatelského odboru ČOS
  • Velitel Sokolské stráže – bratr Marek Manda
  • Zástupce velitele – bratr Lukáš Křemen

Oddíly Sokolské stráže

Velitelé oddílů:

  • Praha (br. Manda)
  • Praha Vinohrady (br. Štěpánek)
  • Karlovy Vary (br. Mendel)
  • Jihlava (br. Smrčka)
  • Jedovnice u Brna (br. Vávra)
  • Třebětice (br. Zapletal)
  • Olomouc (br. Labounek)
  • Ostrava (br. Kostecký)
  • Vídeň (br. Jančík)