Čestná jednotka České obce sokolské
info@sokolskastraz.cz

O nás

Kdo jsme

Sokolská stráž byla „znovuobnovena“ k 5. 12. 2014 u příležitosti 96. výročí vzniku Hradní stráže. Při této příležitosti byl velitelem Hradní stráže dekorován sokolský historický prapor Dr. Edvarda Beneše. Naše dvě organizace mají totiž historickou spojitost. Při vzniku Československa to byli právě sokolové, kteří dobrovolně střežili Pražský hrad.

První myšlenky o celkovém zkvalitnění vystupování krojovaných sokolů a následně vytvoření spolupráce mezi Českou obcí sokolskou a Hradní stráží přišly o něco dříve. Za tímto projektem stojí tři jména: Dušan Drahoňovský, Lukáš Křemen a Marek Manda.

V současné době stále probíhají výcviky sokolů u Hradní stráže. Sokolská stráž se rozšířila o nové krojované bratry a sestry a postupně se po naší republice utvářejí její „divize“. Zajišťujeme pořadovou přípravu dalším sokolům, pietní a slavnostní akty a především 8. říjen – Den sokolstva. Dále přípravy sletového průvodu a mnoho dalšího.

Historie

Dne 28. října 1918, v den, kdy se rodil samostatný stát Čechů a Slováků, chyběly vznikající republice mocenské opory, především armáda. Přitom bylo nezbytné zabránit případnému chaosu. Řešení se našlo záhy. Rozpad Rakouska – Uherska v posledních dnech války zastihl připravené představitele nejvýznamnější spolkové organizace našich dějin, České obce sokolské.

Již v září 1918 se sokolové radili o nutnosti vytvořit novému státu dočasné mocenské složky nahrazující armádu a policii. Dne 28. října rozhodlo vedení České obce sokolské, že zformuje pod vrchním velením náčelníka br. Jindřicha Vaníčka takzvané Národní stráže. Pomoci sokolů bylo vskutku zapotřebí. Česká obec sokolská také „propůjčila“ strážím svoji organizaci od předsednictva přes župy až po jednoty. Rovněž jejich veliteli v regionech a místech se stali většinou starostové a náčelníci sokolských žup a jednot. V památný den se předsednictvo České obce sokolské obrátilo na své členstvo s tímto provoláním: „Stojíme na prahu nových dějin! Nuž bratří, vynášíme svůj starý prapor, zdvíháme jej nad našimi hlavami a voláme rozptýlené houfce sokolské pod jeho jasné barvy. Zahajujeme zdaru a prospěchu všeho národa československého.“

Národní stráže se podílely na odzbrojení vojenských jednotek složených z rakouských, maďarských a rumunských vojáků, které se nacházely v říjnu 1918 v Čechách a na Moravě. Dále zajistily a střežily sklady potravin, zboží a surovin, zbrojnice, průmyslové objekty, nádraží, železnice, komunikace, hlídaly kláštery, zámky, obrazárny, knihovny a archivy, aby nedošlo ke ztrátám na kulturním dědictví a vývozu vzácných uměleckých předmětů ze země. Pořádek zajišťovaly do počátku prosince, kdy jejich úkoly postupně přebíraly vojenské a policejní jednotky.

Sokolská stráž na hradě Pražském

Sokolové vstoupili do dějin rodícího se státu mimo jiné i převzetím čestné úlohy stráže Pražského hradu a položili tak základ dnešní Hradní stráži. Pražský hrad střežili spolu se členy České obce střelecké a dobrovolníky z řad studentů. Ráno 29. října dorazilo na Hrad dvacet šest sokolů z jednoty Sokol Hradčany a osm členů České obce střelecké z Vršovic. Téhož dne převzali sokolové kasárna Svatého Jiří na Jiřském náměstí Pražského hradu. Výzbroj se jim podařilo získat po dlouhém vyjednávání od střežících vojáků 2. pluku tyrolských císařských myslivců, kteří opustili Hrad teprve 31. října. Ve skladech se po jejich odchodu našlo mimo jiné 400 ručních granátů, 30 000 puškových nábojů, ale i plynové masky nebo zimní vybavení včetně lyží

Sokolská stráž sestávala z 34 mužů Sokola Hradčany, kteří se střídali ve čtyřiadvacetihodinových službách. V listopadu se sokolové rovněž ujali pořadatelské služby v nově ustaveném Národním shromáždění a dohlíželi jak na průběh volby prvního československého prezidenta, tak na skládání prezidentského slibu a bezpečný průjezd Prahou po příjezdu T. G. Masaryka do vlasti. Ukončením činnosti Národních stráží však úlohy sokolů při zajišťování státní moci ani v nejmenším neskončily, čekaly je především boje o hranice nového státu na Slovensku.

Úkoly Sokolské stráže jsou:

  • důstojná reprezentace České obce sokolské
  • zlepšování společenského a pořadového vystupování krojovaných sokolů
  • poskytování servisu a poradenství v oblasti krojů a pořadového cvičení

organizace akcí a výcviků

 

Struktura Sokolské stráže

  • PRAHA
    • MORAVSKÁ OSTRAVA I.
    • OLOMOUC – HODOLANY
    • TŘEBĚTICE
    • JEDOVNICE

Jak vytvořit divizi Sokolské stráže?

Pro založení Sokolské stráže je nutné:

 

  • mít minimálně 2 osoby, které mají k dispozici sokolský kroj v reprezentativním stavu
  • absolvovat základní výcvik v pořadové přípravě, který Sokolská stráž organizuje
  • dodržovat pravidla a předpisy, vyplývající ze statutu Sokolské stráže a Příručky krojovaného Sokola
  • zúčastňovat se společných akcí a profesionálně reprezentovat ČOS
  • domluvit se na založení vlastní divize s vedením Sokolské stráže

O Sokolskou stráž se jedná pouze v případě, jsou-li k dispozici minimálně:

  1. dva nosiči věnců nebo dva sokolové jako stráž pomníku,
  2. jeden praporečník a dva sokolové jako stráž praporu.

O sokolskou stráž se nejedná v případě účasti pouze jednoho nebo dvou krojovaných sokolů s praporem.